Zdraví zaměstnanců jako základ angažovanosti: Jak předcházet vyhoření a budovat udržitelnou firemní kulturu
V posledních letech se stále více firem začíná zajímat o wellbeing svých zaměstnanců a měření angažovanosti. U wellbeingu nejde přitom jen o moderní benefity nebo odpočinkové zóny v kanceláři. Klíčovým tématem je systematická péče o duševní i fyzické zdraví lidí. A to nejen proto, že jim chceme zajistit kvalitní pracovní prostředí, ale především proto, že zdraví zaměstnanci jsou angažovanější a produktivnější.
V dnešním rychle se měnícím světě už nestačí mít v týmu pouze talentované lidi. Pro udržení vysoké angažovanosti, výkonnosti a loajality potřebují zaměstnanci více než „dobrou práci“. Potřebují prostředí, kde se mohou cítit bezpečně, smysluplně a podporovaně. A právě zde přichází na scénu wellbeing a psychologické bezpečí jako klíčové faktory ovlivňující jejich angažovanost.
Co znamená psychologické bezpečí?
Psychologické bezpečí jakožto důležitá součást zdraví zaměstnanců je stav, kdy se členové týmu cítí dostatečně bezpečně na to, aby mohli otevřeně sdílet své názory, chyby či obavy, aniž by se obávali odmítnutí, ztrapnění nebo trestu.
Jak to souvisí s angažovaností?
Angažovanost zaměstnanců je stav, kdy lidé do práce dávají energii, emoce i myšlenky. Nestačí být spokojený s platem nebo benefitmi – angažovaní zaměstnanci se aktivně zajímají o výsledky, inovují, zůstávají loajální a šíří pozitivní firemní kulturu. A co je spojuje? Cítí se vidění, slyšení a v bezpečí.
Zaměstnanec, který:
- má prostor na vyjádření bez strachu,
- ví, že jeho duševní zdraví je respektováno a chráněno,
- cítí důvěru ve vedení a týmu,
je přirozeně více angažovaný. Investice do zdraví zaměstnanců, wellbeingu a psychologického bezpečí tedy není měkká HR téma – je to strategie růstu, stability a udržitelného leadershipu.
Proč je wellbeing a zdraví zaměstnanců víc než jen ovoce v kuchyňce
Wellbeing není jen o zdravém stravování a sportovních benefitech. Jde o celkovou rovnováhu fyzického, psychického a emočního zdraví. Zaměstnanci, kteří cítí podporu v oblasti duševního zdraví, mají:
- nižší míru stresu a vyhoření,
- vyšší loajalitu a motivaci,
- větší ochotu převzít zodpovědnost a růst.
Skutečný wellbeing je dlouhodobá strategie, ne jednorázová akce. Uznejte, když jste dlouhodobě pod tlakem, mění se vám priority denně několikrát, pracujete dlouho do noci, bude vám stačit jeden wellness víkend nebo hodina jógy jako poděkování a relaxaci? Pravděpodobně ne.
Začněte od sebe: Když tělo říká „dost“
Stres, neustálé změny priorit, tlak na výkon, multitasking nebo nejasné zadání – to vše často popisujeme jako příčiny chronického napětí, psychické únavy a frustrace v práci. Dlouhodobý stres má nejen negativní dopad na naši psychiku, ale přímo ovlivňuje i tělesné zdraví. Objevují se poruchy spánku, zažívací problémy, bolesti zad, oslabená imunita a další psychosomatické projevy. Tyto stavy se přenášejí i do pracovního výkonu: lidé se hůře soustředí, častěji chybují, klesá jejich kreativita, motivace a ochota přebírat odpovědnost. Výsledkem je pokles angažovanosti. Začít musí u sebe každý jednotlivec. Už jen to zvědomení toho “něco se se mnou děje a není to v pořádku” je velmi důležité. Pak to je potřeba pojmenovat a řešit – čím dříve, tím lépe. A s kým to řešit? V ideálním světe se svým nadřízeným. Který by vám měl vytvářet bezpečné prostředí na sdílení i tak citlivá témata a následně to řešit.
Stres je nakažlivý – i ve firemní kultuře
Stres a vyhoření navíc neovlivňují jen jednotlivce. Promítají se i do týmové spolupráce, atmosféry na pracovišti a celkové firemní kultury. Pod stresem často selhává komunikace, objevuje se pasivita nebo naopak konfliktní chování, chybí důvěra a otevřenost. Pokud nejsou problémy řešeny včas, negativní dynamika se může stát normou a snížit výkonnost celého týmu. Lídři, kteří jsou sami přetížení a bez podpory, pak těžko vytvářejí prostředí bezpečí a důvěry – a právě to jsou klíčové předpoklady angažovanosti.
Co může firma dělat pro zdraví zaměstnanců?
Pokud z průzkumů angažovanosti nebo jiné zpětné vazby zaměstnanců (rozhovory, focus groups) vyplývá zvýšená míra stresu, vyhoření nebo přetížení, je důležité jednat – a to systemově.
Nestačí hasit, když už hoří. Je třeba změnit podmínky.
Je sice fajn nabídnout ovoce v kuchyňce a jógu ve středu ráno, ale pokud se lidé vrátí zpět do systému, který je přetěžuje a neumožňuje jim zdravě fungovat, efekt bude jen dočasný. Místo řešení důsledků bychom se měli zaměřit se na příčiny. A to znamená podívat se na organizaci jako celek: její kulturu, styl vedení, očekávání, způsob plánování i komunikace.
Začínáme u lídrů.
Zdravá firma začíná u zdravého leadershipu. Lídři udávají směr, vědomě i nevědomě. Nastavují kulturu, tón komunikace i způsob práce. Pokud jsou sami přetížení, chaotičtí, zahlcení úkoly a bez podpory, tento styl řízení se přenáší dál do týmů. Lidé pak jen „přežívají“ a i ti nejmotivovanější postupně ztrácejí energii. Proto je klíčové začít právě u nich. Vést s nimi otevřený dialog o kapacitách, prioritách, psychologickém bezpečí i o tom, jak zdravě vést sebe a ostatní. Pomoci jim vytvořit si návyky, které podporují nejen výkonnost, ale i udržitelnost jejich práce. Jen lídr, který se umí postarat sám o sebe, dokáže skutečně podporovat i svůj tým.
Systémové změny nejsou snadné, ale jsou nutné.
Wellbeing se nestane realitou ve firmě díky jednomu workshopu. Vyžaduje vědomou práci se strukturou firmy, podporou leadershipu a ochotou měnit to, co dlouho fungovalo jen „na výkon“. Ale odměnou je prostředí, kde se lidé cítí bezpečně, smysluplně a mají prostor pro dlouhodobý růst. Je potřeba zastavit příčinu problémů, jak píšeme výše. A jako benefit klidně nabídněte zaměstnancům přístup k podpoře – psychologické poradenství, programy pro zvládání stresu, možnosti pohybu, flexibilní pracovní dobu, edukaci v oblasti duševního zdraví či psychosomatiky.
Sledujte data a hledejte řešení.
Průzkumy angažovanosti, wellbeing dotazníky a měření spokojenosti mají smysl jen tehdy, pokud z nich vyvozujeme konkrétní kroky. Nestačí data sledovat, je třeba s nimi aktivně pracovat, ptát se lidí na jejich potřeby a hledat řešení. Pokud vám odcházejí lidi kvůli vyhoření, nebo produktivita v týmech klesá kvůli napětí a stresu, je nutno jednat a zjistit, jak to fixnout dřív, než odejde polovina zaměstnanců a může to ohrozit nejen firemní cíle, ale i vaši kulturu a branding navenek.
Poraďte se s odborníky.
Je několik odborníků, kteří se věnují wellbeingu a koučinku. Existuje tzv. somatický koučink – metoda, která pomáhá lidem lépe vnímat, co jim tělo říká, pracovat s napětím a znovu se dostat do kontaktu sami se sebou. Právě návrat k tělu může být klíčem k obnovení vnitřních zdrojů a angažovanosti. Na Slovensku a v České republice se teto metodě věnuje Alena Porubská, dělá kromě individuálních sezení s klienty také přednášky a workshopy pro firmy. Dále se koučinku lídrů věnuje Zuzana Reľovská, která sama kdysi prošla vyhořením, teď pracuje s lídry ve firmách, aby uměli s vyhořením pracovat a předcházet mu.
Zaměstnanec, který se cítí fyzicky i psychicky dobře, má bezpečné vztahy v týmu a ví, že jeho práce dává smysl – takový člověk se přirozeně zapojuje, přebírá odpovědnost, hledá řešení a přináší inovace. A pokud chceme budovat dlouhodobě udržitelnou firemní kulturu a týmovou výkonnost, musíme začít tím, jak se naši lidé cítí – co s tím dělají oni sami a co pro to jako firma děláme my.
