Švarc systém: Definice, rizika a právní důsledky v roce 2025

Švarc syystém.

Spolupracujete dlouhodobě se živnostníky a preferujete dodávky služeb na fakturu, abyste ušetřili na odvodech za zaměstnance? Tak zbystřete. Možná nevědomky provozujete tzv. švarc systém, a vystavujete se tak riziku tučných pokut a zákazu činnosti.

Pojďme se podívat na to, co je švarc systém, proč je tak oblíbený a co hrozí, když na něj úřady přijdou.

Co je to švarc systém

Švarc systém (někdy také švarcsystém) je nelegální forma pracovního vztahu, kdy pracovník na živnostenský list (OSVČ) vykonává činnost, která má znaky klasického zaměstnaneckého poměru.

Dědictví 90. let

Tento model získal své pojmenování po benešovském podnikateli Miroslavu Švarcovi, který v 90. letech poprvé začal místo zaměstnávání pracovníků využívat spolupráci založenou na fakturaci živnostníků, dnes bychom řekli freelancerů.

Švarc systém sice přináší firmám i živnostníkům výhody v podobě nižších nákladů a jednodušší administrativy, česká legislativa ho ale zakazuje jako obcházení zákoníku práce.

Jaké má švarc systém znaky

Poznat, jestli se u konkrétní spolupráce se živnostníkem jedná o nelegální švarc systém, nemusí být vždycky jednoduché. Ten, kdo kontroluje švarc systém, zpravidla Inspektorát práce nebo Finanční úřad, se zaměřuje na skrytou závislou práci.

Jak posuzují švarc systém úřady

Aby byl pracovní vztah označen za švarc systém, musí splňovat následující kritéria:

  • Pracovník je organizačně a časově řízen zaměstnavatelem.
  • Práci vykonává osobně, pravidelně a za odměnu.
  • Vztah vykazuje znaky závislé práce, ale je maskován fakturací OSVČ.

Švarc systém v praxi

Jako závislou práci úřady vidí například situaci, kdy pracovník fakturuje pouze jedné firmě, využívá pro práci její prostory, e-mail s firemní doménou, firemní počítač, softwarové licence nebo se řídí pracovní dobou určenou firmou a figuruje v její evidenci zaměstnanců.

V minulosti do švarc systému spadaly pouze dlouhodobé závislé činnosti. Od 1. ledna 2024 se však díky novele zákona pravidla zpřísnila a doba trvání závislé práce nehraje při posuzování švarc systému roli.

Jaká hrozí za švarc systém pokuta

Podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je závislá práce povolena výhradně na základě pracovněprávního vztahu, tzn. zaměstnanecké smlouvy. Pokud u vás kontrolní orgány odhalí švarc systém, mohou uložit následující pokuty:

  • Až 10 milionů Kč pro zaměstnavatele. Minimální výše pokuty je 50 000 Kč.
  • Až 100 000 Kč pro fyzickou osobu (OSVČ). Navíc hrozí zpětné doplacení odvodů za zdravotní a sociální pojištění.

Co vede zaměstnavatele k využívání švarc systému

Švarc systém je často lákavý pro firmy, které hledají způsoby, jak snížit náklady na zaměstnance, ale také pro některé živnostníky, kteří se k němu uchylují pro jednodušší řízení podnikání a vyšší čistou odměnu.

Výhody pro zaměstnavatele

  • Nižší náklady: Úspora na odvodech sociálního a zdravotního pojištění.
  • Flexibilita: Snadnější ukončení spolupráce se živnostníkem. Není potřeba dodržovat zákonné lhůty výpovědi apod.
  • Nižší administrativa: Omezení povinné evidence a dokumentace, jednodušší účetnictví.

Švarc systém.

Výhody pro živnostníky

  • Nižší náklady: Možnost využít minimálního sociálního a zdravotního pojištění, typicky také možnost využívat zdarma infrastrukturu, počítače a licence zaměstnavatele.
  • Jednodušší podnikání: Dlouhodobá práce pro jednoho zaměstnavatele snižuje nároky na hledání dalších klientů a rozvíjení vlastního podnikání.

Nevýhody švarc systému

Švarc systém má ale i své nevýhody, které dopadají hlavně na stát a na živnostníky.

Stát přichází kvůli švarc systému o poměrně velkou část peněz a často poukazuje na to, že tento systém není solidární k běžným zaměstnancům, kteří odvádí ze své odměny zpravidla víc peněz než živnostníci.

Živnostníci, kteří pracují na švarc systém ve stejných podmínkách jako zaměstnanci, musí počítat s těmito nevýhodami:

  • Absence benefitů: Chybí nárok na zaměstnanecké benefity, placenou dovolenou, nemocenskou či odstupné a ochranu při výpovědi. Typicky OSVČ kvůli nižším odvodům mívají také horší pozici pro výpočet důchodu.
  • Náhlý výpadek příjmu: Pokud OSVČ spoléhá pouze na jednu firmu, může ze dne na den přijít o pravidelný příjem.
  • Právní riziko: OSVČ hrozí pokuta až do výše 100.000 Kč a zpětné doměření daní a odvodů.

Švarc systém v zahraničí

Zatímco Evropa, Velká Británie a USA švarc systém přísně regulují a postihují, některé asijské a blízkovýchodní země přistupují k podobným modelům zaměstnávání volněji. Z hlediska právní jistoty a ochrany zaměstnanců však většina vyspělých států preferuje jasné vymezení mezi zaměstnáním a podnikáním.

Sankce se podobně jako u nás zaměřují na zpětné doplacení daní a sociálního a zdravotního pojištění, vyměření pokuty a někdy i další trestní postihy.

Mezi státy, které nechávají zaměstnavatelům a freelancerům maximální volnost v nastavení spolupráce, patří například Singapur, Spojené arabské emiráty nebo Hongkong, kde švarc systém v západní smyslu slova prakticky neexistuje.

Jak se vyhnout rizikům švarc systému

Švarc systém je lákavý svou finanční úsporou, ale nese zásadní právní a finanční rizika. Firmy i OSVČ by měly hledat legální alternativy a dbát na transparentnost ve vztazích. Politická diskuze a legislativní změny navíc směřují k dalšímu znevýhodnění tohoto modelu.

Legální alternativy švarc systému

Mezi legální alternativy švarc systému patří tzv. spolupráce na dohodu – dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o provedení činnosti (DPČ). I když i u nich došlo v poslední době ke změnám, mohou vám pomoci částečně snížit náklady.

Další alternativou je využití agenturních zaměstnanců, kdy veškerou odpovědnost za pracovněprávní vztahy nese agentura. Využívá se například při sezónních pracích, nebo když je potřeba náhle navýšit výrobní kapacitu.

V určitých sektorech se využívá outsourcing činností na externí firmu, která vše kompletně zajistí a podobně jako v případě agentur nese odpovědnost za pracovněprávní vztahy s pracovníky místo vás. Příkladem může být outsourcing účetnictví, správy IT, vývoje aplikace a podobně.

Doporučení pro zaměstnavatele

Využijte legální alternativy

Využijte formy spolupráce, které neobcházejí zákoník práce – DPP, DPČ, pracovní agentury nebo outsourcing.

Dodržujte pravidla

Chovejte se k najatým freelancerům jako ke skutečně nezávislým pracovníkům, neomezujte jejich pracovní dobu, zdržte se přímého řízení a sdílení infrastruktury.

Poraďte se s právníky

Konzultace s právníkem vám zajistí, že vyhovíte zákonným požadavkům. Nechte si zkontrolovat stávající smlouvy s živnostníky a ujistěte se, že vaše spolupráce má jasně definovaný rozsah služeb a nenese známky závislé práce.

Ušetříte 20 hodin týdně
na HR procesech a operativě.

Doporučení pro OSVČ

Zkontrolujte si obchodní podmínky a smlouvy

Ověřte si, zda vaše obchodní podmínky kladou dostatečný důraz na samostatné řízení práce, že aktivně určujete lhůty dodání a sami stanovujete pracovní postupy.

Pracujte pro vícero klientů

Pokud máte pouze jednoho klienta, může to být pro kontrolní úřady varovný signál, že možná provozujete švarc systém. I menší zakázky vám pomohou prokázat, že nejste závislí na jediném klientovi.

Sbírejte důkazy o podnikatelské činnosti

Sbírejte dokumenty, které dokazují, že pracujete jako samostatný podnikatel. Jedná se například o výdaje za pracovní nástroje a licence, cestovné, pojištění odpovědnosti, nájem kanceláře nebo investice do propagace vlastních služeb.

Hrát fér se dlouhodobě vyplatí

Švarc systém může na první pohled vypadat jako snadné řešení, ale jeho rizika často převažují nad krátkodobými výhodami. Investice do legálních a transparentních pracovních vztahů nejen chrání před právními problémy, ale také posiluje důvěru mezi vámi, zaměstnanci a obchodními partnery. A to je právě to, co dlouhodobě vytváří pevné základy pro úspěšnou firmu.