Jak poznám, že můj kolega “není v pohodě”

Frame 838

Téma duševního zdraví je v dnešní době velmi populární a naštěstí si získává své místo i v oblasti péče o zaměstnance. I tak kolem toho, jak si duševní zdraví představujeme, stále panuje poměrně mnoho mylných představ. Tou asi největší je, že pokud nejsme mentálně zdraví, tak jsme šílení. Dlouhou dobu ve spoustě firem panoval názor (bohužel je mnohde stále hluboce zakořeněn), že osobní věci na pracoviště nepatří a nemají mít vliv na náš výkon. Skutečnost je však taková, že v práci trávíme opravdu velkou část života (až 4 800 000 minut) a ať chceme, nebo ne, vždy si částečně své osobní věci do práce přinášíme. Pokud zaměstnavatel nevytváří pracovní prostředí, ve kterém bychom se cítili dobře, utrpí jak naše mentální zdraví, tak naše výkonnost.

Abychom porozuměli tomu, jak se cítí ostatní a jak jim můžeme pomoci, musíme nejdřív dobře znát sami sebe.

Jak poznám, že já sám nejsem v psychické pohodě?

  • Dlouhodobě se necítím dobře
  • Jsem často unavený/á
  • Mám bolesti hlavy
  • Mám problémy se spánkem
  • Jsem ve viditelném napětí
  • Změnila se mi chuť k jídlu, mám potíže s trávením apod…

A jak poznáme duševní nepohodu u našich kolegů? Podobně, jako když vnímáme určité signály u sebe samých.

Podobné příznaky můžeme pozorovat i kolegů. Jsou to např. :

  • Úzkosti
  • Neschopnost uvolnit se
  • Časté změny nálad
  • Ztráta motivace
  • Ztráta smyslu pro humor
  • Přecitlivělost
  • Neschopnost se soustředit
  • Nerozhodnost

Všímat si samozřejmě můžeme i jiných změn chování. Typicky to mohou být:

  • Časté kouření
  • Rezignovaný postoj
  • Podrážděnost
  • Hněv nebo agresivita
  • Asociální chování
  • Častá práce v pozdních hodinách
  • Nekonzistentní výkon apod…

Pokud jste symptomy doprovázející mentální nezdraví u některého kolegy zaznamenali, určitě se ptáte, kdy je vhodné o tom s kolegou začít mluvit a nabídnout pomoc. Možná vás zklame, že na tuto otázku není zcela jasná odpověď. Vše je totiž velmi individuální a záleží na několika faktorech. V potaz musíte brát to, jak si s kolegou jste blízcí, jak důvěrný vztah spolu máte nebo v jaké roli ve firmě ve vztahu ke kolegovi jste. Nic však nikdy nepokazíte vhodně zvolenou otázkou a upřímným projevem zájmu.

Jaké otázky jsou vhodné?

  • Jak se ti daří?
  •  Zdá se, že jsi smutný. Je všechno v pořádku?

Naopak se vyhněte otázkám tohoto typu:

  • Vypadáš špatně, je ti něco?
  • Tvůj výkon je opravdu nepřijatelný, děje se něco?

Kolegovi vždy nabízejte pomocnou ruku a nedávejte mu najevo odsouzení nebo opovrhování! Zdravý vztah s kolegou v bezpečném prostředí je založen na důvěře a lidském respektu, ne na zvědavosti, která by vycházela z našeho ega.

Jak může zaměstnavatel podpořit ve firmě mentální zdraví?

Zaměstnavatel by se měl snažit ve firmě vytvářet prostor psychologické bezpečnosti a atmosféru, ve které se zaměstnancům bude dobře pracovat. Firma může mít zavedené programy na podporu a ochranu duševního zdraví zaměstnanců. Dlouhodobě by se firma měla snažit zvyšovat povědomí o důležitosti duševního zdraví. Nesmírně důležité je dbát na podporu, rozvoj a edukaci manažerů. Ti své znalosti a schopnosti následně mohou přenášet na ostatní členy týmu. Nesmíme také zapomínat na to, ptát se zaměstnanců, co pro ně duševní zdraví znamená a co brání tomu, aby se v práci cítili dobře. Velmi důležitá je také ochota vedení firmy naslouchat HR, kteří tuto oblast ve firmách většinou mají na starost.