Co je Employee journey map a jak jí vytvořit

Employee journey map (EJM) je dnes jeden z nejdůležitějších nástrojů moderního People & Culture řízení. Článek vysvětluje, že se jedná o vizualizaci celé zaměstnanecké cesty – od prvního kontaktu s kandidátem až po offboarding. Díky tomu firmy lépe rozumí potřebám lidí, zlepšují procesy a posilují celkový employee experience.

Dnešní trendy však posouvají Employee journey map ještě dál – z pouhé vizualizace se stává data-driven systém, který propojuje HR data, engagement metriky, finance, well-being i produktivitu.

Co je Employee journey map?

Je to nástroj, který firmám umožňuje:

• mapovat všechny interakce zaměstnance s firmou,
• identifikovat emocionální momenty, které ovlivňují výkon a spokojenost,
• řídit zkušenost zaměstnance proaktivně, ne reaktivně,
• vytvářet personalizované HR procesy.

Cílem je odhalit slabá místa, zlepšit procesy a zvýšit spokojenost i výkon zaměstnanců. Poskytne vám pevný základ pro jakékoliv HR změny. Zaměstnanecká cesta je plná klíčových momentů a zkušeností, které dlouhodobě ovlivňují to, jak zaměstnanci vnímají svou práci i firmu. Mapa pomáhá pochopit, co zaměstnanci prožívají, identifikovat místa, kde vzniká frustrace, zlepšit komunikaci mezi odděleními, zvýšit engagement, posílit firemní hodnoty a odhalit příležitosti ke zlepšení HR procesů.

Jaké jsou výhody Employee journey map?

• Lepší pochopení zaměstnanců: Employee journey map pomáhá vidět věci očima zaměstnance. Firmy doplňují mapu o měření, jako je eNPS, pulzní průzkumy a analýzu sentimentu. Výsledek: hlubší pochopení toho, co zaměstnance motivuje, stresuje nebo odcizuje.
• Vyšší engagement a výkonnost: Tím, že firma identifikuje krizové momenty (např. nepovedený onboarding), dokáže včas zasáhnout a věci změnit. Jelikož onboarding je jednou z nejdůležitějších fází – rozhoduje se, jestli zaměstnanec zůstane, nebo odejde – je nesmírně důležité, aby se cítil dobře, dostal všechno know-how, které potřebuje ke své práci, a začal reálně přinášet výsledky. To samé je u všech dalších oblastí employee experience – když znáte milníky, kde zaměstnanci často ztrácejí motivaci, můžete je cíleně zlepšit.
• Jasnější komunikace a lepší spolupráce mezi odděleními: Vizualizace cesty sjednocuje HR, manažery, i operativu. Pomáhá týmům pochopit role a odpovědnosti v jednotlivých fázích, což zlepšuje koordinaci a eliminuje zbytečnou práci a nedorozumění.
• Odhalení příležitostí ke zlepšení procesů: Ať jde o nábor, onboarding nebo performance management, Employee journey map v kombinaci s People Analytics pomáhá přesně vidět, kde procesy selhávají – a jak je optimalizovat.

8 kroků k vytvoření efektivní Employee journey map

Existuje několik způsobů, jak Employee journey map vytvořit, neexistuje všeobecný template. Nejdůležitější je zapojit do procesu i samotné zaměstnance. Níže najdete 7 kroků Employee journey map, doplněné o metody měření.

1) Nábor a sourcing

Nábor je začátkem každé zaměstnanecké cesty. Ať už jde o web, pracovní inzerát, formulář na zaslání CV, LinkedIn profil nebo způsob, jakým zvedáte telefon – každá interakce utváří vnímání firmy a candidate experience.

Zjednodušte proces a zeptejte se kandidátů/nových zaměstnanců: – nebyl úvodní formulář příliš dlouhý? – dostávali včas zpětnou vazbu? – narazili na nějaké konkrétní problémy?

Moderní měření zahrnuje:

• candidate NPS – zjistěte na škále, jestli by výběrový proces u vás doporučili známým,
• čas odpovědi,
• kvalitu komunikace,
• konverze mezi jednotlivými fázemi.

Pro zlepšení candidate experience je důležitá personalizovaná komunikace, automatizace, transparentnost a rychlost.

2) Preboarding

Preboarding je čas mezi přijetím nabídky a prvním dnem ve firmě. Je klíčový pro nastavení očekávání a budování vztahu ještě před nástupem. Zůstaňte v kontaktu, ale zároveň to nepřehánějte – přehnaná administrativa a komunikace může otravovat. Nesypte na ně informace, které si mohou projít později v onboardingu. Důležité je, aby nováček měl jasné instrukce, co se od něj očekává v den nástupu, na co se má připravit a kam má přijít. Můžete vyřešit nějakou administrativu před nástupem – například projít smlouvu ještě před podpisem.

TIP: Preboarding je ideální chvíle, kdy si nováček dělá první skutečný obrázek o firmě. V HRIS od Sloneek můžete vyřešit dokumenty, úkoly i základní informace ještě před nástupem. Díky přehledným workflow a check-listům má zaměstnanec jasno, co ho čeká první den, a HR nemusí nic hlídat ručně.

3) Onboarding

První týdny mají největší dopad na dlouhodobý výkon a to, jak se nováček cítí – nastavují tón celého působení zaměstnance ve firmě. Onboarding je zásadní v Employee journey map, protože se nováčci seznamují s kulturou, poznávají kolegy, učí se svou roli. Mějte detailní plán a ideálně proces automatizujte (např. pomocí Sloneeku), aby byly připravené všechny podklady, přístupy a úkoly, ke kterým se nováček může vracet. Trendem je digitalizace, checklisty, buddy systémy.

Využít můžete také metriky:

• time-to-productivity,
• onboarding completion rate,
• onboarding satisfaction score (30/60/90 dní).

4) Vzdělávání a rozvoj

Průběžný rozvoj podporuje retenci. Pokud rozvoj zanedbáte, zaměstnanci mohou začít hledat příležitosti jinde. Udržujte otevřenou komunikaci a pravidelně zjišťujte, co potřebují a kam se chtějí posouvat. Důležitou součástí je měření ROI – a tedy, jaká je návratnost investice do vzdělávání – jestli ta konkrétní vzdělávací aktivita byla úspěšná a zaměstnance a firmu to posunulo dál.

Důležité: Rozvoj by měl být ušitý na míru, aby to mělo význam. Vzdělávání by mělo podporovat celofiremní strategii a cíle organizace.

5) Performance a plánování rozvoje

Součástí této fáze jsou pravidelné performance rozhovory, kde společně definujete cíle, kompetence, potřebné dovednosti a vzdělávání. Toto může být prostor pro diskuzi o kariérních ambicích. Moderní přístup se přesunul od ročních hodnocení k průběžným check-inům.

Důležité je:

• pravidelnost feedbacku,
• plnění cílů,
• kvalita rozhovorů,
• transparentnost očekávání.

6) Odměny a uznání

Podle Gallup patří nedostatek uznání mezi top 3 důvody fluktuace. Patří sem nejen bonusy a zvýšení mezd, ale také pochvala a strukturovaná / konstruktivní zpětná vazba.

Měření:

• recognition frequency,
• dopad na výkon,
• motivace po ocenění.

7) Retence

Po tom všem nechcete o lidi přijít. Retence je výsledkem celostního employee experience. Největší vliv má:

• kvalita leadershipu,
• růstové příležitosti,
• psychologická bezpečnost,
• work-life balance,
• pravidelné check-iny.

8) Offboarding

Nastavení offboardingu je důležitou součástí employee experience / Employee journey map. Krok po kroku, jak se rozloučit se zaměstnancem tak, aby to nenarušilo vztahy a také to po technické a procesní stránce proběhlo v pořádku.

Vztah nekončí ani po offboardingu zaměstnance – dobré vztahy se vyplácí. I to je velkou součástí employer brandingu společnosti. Důležité metriky jsou důvody odchodů, nebo také návratnost bývalých zaměstnanců, early turnover rate (méně než 6 měsíců).

Tipy pro tvorbu efektivní Employee journey map

• Začněte výsledkem: Co je pro vás ideální zaměstnanecká zkušenost? Jak má zatraktivnit práci? Co mají zaměstnanci cítit?
• Mapujte všechny touchpointy a přidejte k nim měření (eNPS, time-to-productivity, burnout index a jiné). Od náboru přes onboarding, vzdělávání, performance až po offboarding.
• Zaměřte se na Moments That Matter: jsou to nejdůležitější okamžiky v zaměstnanecké cestě, které mají největší dopad na to, jak zaměstnanec vnímá firmu, svého manažera, tým i svou roli. Nejde o běžné interakce, ale o silné, emočně významné momenty, které mohou zásadně ovlivnit angažovanost, výkon, důvěru, motivaci, rozhodnutí zůstat nebo odejít.
• Používejte data rozumně: stanovte si cíle a priority a ke každému cíli metriky.
• Testujte, měřte a iterujte: stejně jako v UX designu. Sbírejte zpětnou vazbu, iterujte a vylepšujte.
• Zapojte zaměstnance: jsou nejlepší zdroj dat. Jejich zapojení zvyšuje přesnost i ochotu přijmout změny, které z mapy vyplynou.

Shrnutí

Employee journey map není jen vizuální mapa. Je to strategický, daty řízený systém, který firmám pomáhá:

• řídit zaměstnaneckou zkušenost v reálném čase,
• propojovat lidi, procesy a data,
• předvídat rizika,
• posilovat výkon a kulturu,
• budovat značku zaměstnavatele.

Je to jeden z nejsilnějších nástrojů, jak dělat HR profesionálně, měřitelně a udržitelně.